Návod na život

 

Kdykoliv otevřu internet, vyskočí na mě nějaký zaručený 'návod'.

Tak např:

- 8 triků jak být šťastnější

- Seznam věcí, ze kterých nemusíte nikomu skládat účty a ani se za ně omlouvat

- 21 způsobů, jak vyhnat ze života nudu

- 12 kroků, které pomáhají mužům být úžasní

- 5 znamení, jak odhalit psychopata

- Jak žít, je-li vám 20,30,40 a 50 let

- 7 psychologických pravidel, která bychom měli znát

- 6 zlozvyků, po kterých se přibírá

- 36 malých triků pro ty, co chtějí zhubnout

- 10 tipů pro úspěšné přibírání na váze

- 10 rad jak přežít rozchod

- 3 rady, proč neodmítat nový vztah

- rakovina umře, když sníte těchto 7 potravin

- 7 potravin, kterým byste se měli vyhýbat

- 10 tajemství ženy, kterou muži neopouštějí

- Co chtějí muži od vztahu

- atd. atd. atd………..

Skoro to vypadá, že pokud nebudeme žít podle návodu, nebudeme šťastní, nezhubneme, neztloustneme, budeme osamocení a unudíme se k smrti.

Tak dobře, nějaký z těch návodů na život si pročtu, možná po přečtení zjistím, že mám o pár kilo méně a jsem šťastnější.

Návod první:

Muži od vztahu chtějí: parádní sex, chtějí být informovaní, chtějí se potit v posilovně a chtějí mít svůj vlastní život.

O jakém vztahu je tady řeč?

Další:

Seznam věcí, ze kterých nemusíme nikomu skládat účty a za které se nemusíme nikomu omlouvat:

Nejsme povinni se omlouvat za čas strávený o samotě, nejsme povinni se omlouvat za svůj zevnějšek, nejsme povinni se omlouvat, že nesouhlasíme s cizími názory, nejsme povinni vysvětlovat své vztahy, nejsme povinni skládat účty za svůj sexuální život …….

Nějak tomu nerozumím. Nikdy by mě nenapadlo se komukoliv omlouvat za to, že jsem občas ráda jen sama se sebou, ani za to, jak vypadám, neomlouvám se ani za to, že mám vlastní názor, nebo že se kamarádím se svojí kamarádkou, a už vůbec bych se nikdy nikomu neomlouvala za svůj sexuální život.

Zkusím tedy jiný návod.

21 způsobů, jak vyhnat ze života nudu

Přiznávám, že bych spíše uvítala návod s názvem  „Jediná zaručená rada, jak se můžete chvilku nudit", ale na takový jsem zatím nenarazila.

Čistě ze zvědavosti tedy otevírám to, co se mi zrovna nabízí:

- poslouchej muziku (je někdo kdo jí neposlouchá?)

- svůj čas věnuj dětem (nedělám téměř nic jiného 

  ale co ti, kteří tu možnost nemají?)

- pozoruj lidi (pardon, ale nejsem voayer)

- choď na procházky (pořád někde courám) 

- čti knihy (ano, vím, že někdo nečte) 

- dej si sprchu (a vida, možná, když vynechám hygienu, můžu se chvilku nudit).

Abych se nenudila, jdu si dát sprchu a pak skočím na váhu.

Nezhubla jsem a šťastnější také nejsem, ale ……možná nečtu ty správné návody.

Ááá, toto zní zajímavě.

12 kroků, které pomáhají mužům být úžasní

Konečně zjistím, jak to ti chlapi dělají, že jsou tak úžasní.

1. Osvoj si posilující pohledy na svět. (Těch pohledů je tu 8, a jeden z nich dovoluje mužům plakat. Prima. Je fajn vidět, že ten náš drsňák má i city.)

2. Buď ve svém těle. (Mám tedy zkušenost, že právě muži jsou velmi rádi v cizím těle, tak nevím…..).

3. Nauč se tuto nebezpečnou dovednost – miluj sám sebe. (Teď už chápu bod B.)

4. ………. ???   (Ne, tohle po mě nechtějte!)

5. Nemusíš to dělat sám … (Tak, nemusí, ale může.)

Dál už nepokračuji. U rady „Dýchej do svého zadku“ jsem náhle pocítila jakýsi blok a uvědomila jsem si, že vlastně vůbec nepotřebuji vědět, jak to muži dělají.

Bingo! To bude ono!

5 znamení, jak odhalit psychopata

Prý jsou všude kolem nás. No konečně užitečný návod pro život. Přečetla jsem ho celý a opravdu … mohu potvrdit, že dle tohoto seznamu nejsem psychopat.

Tak ještě jeden, vážně už poslední, třeba bude také tak pozitivní.

Jak žít, je-li vám 20, 30, 40 a 50 let

Písklata jsem přeskočila a vrhla jsem se hned na to „své“ čísílko. 
Moc nechybělo a šla jsem skočit pod vlak. Cituji: „Nic horšího než čtyřicítka se snad vymyslet nedá. Hrůza a děs. Za prvé, už nesmíte jíst (!!!) a taky si nesmíte dělat starosti.“

Než jsem si toto přečetla, byla jsem přesvědčená, že právě prožívám nejkrásnější roky svého života. Teď ale vím, že můj život právě skončil. Když jsem po půl hodině sebrala odvahu, dočetla jsem se ještě, že jíst vlastně smím, ale jen polovinu obvyklé porce (jak mně se ulevilo) a starosti mít bohužel budu (kdo by to řekl?), ale musím je ignorovat, jinak OPRAVDU umřu (opět se mi přitížilo).           Pro jistotu jsem prozkoušela celou rodinu a všecky blízké přátele, zda znají tel. číslo na rychlou záchrannou službu a pro případ nejhorší jsem manželovi připomněla PIN k mé kartě.

Padesátku nečtu, proč taky? Uvařím si své poslední kafe a napíši epitaf.

Ještě jsem našla návod na 10 způsobů, jak si užívat života. 

Pozdě, to už se mě netýká.

PS: Troufám si říct, že mám již něco odžito, ale zatím ještě nejsem ve věku, abych mohla dávat lidem návody a rady, jak mají žít.

Vlastně, jednu radu bych si přeci jen dovolila ….

Žijte! Žijte, dokud to jde!