pondělí 31. prosince 2018

PF 2019



Pomalu končí čas „starých příběhů
a za několik málo hodin začneme psát na čistý list příběhy nové.


A tak dříve než si připijeme do Nového roku,
zkusme se ohlédnout a na okamžik vrátit zpátky o několik kroků.

S láskou si připomeňme, co letos bylo krásný
a co v dalším roce změnit, aby byl šťastný.

Děkuji Vám za Vaši přízeň 
a přeji Vám, aby Váš list s titulem 2019, 
byl popsán pouze příběhy šťastnými,
ve kterých lze mezi řádky číst lásku a spokojenost.

Blanka





sobota 22. prosince 2018

Babiččina vánočka




Vánoce bez vánočky? Nepředstavitelné. Vždyť už svým názvem nás ujišťuje, že ONAVÁNOČKA - k Vánocům neodmyslitelně patří. Její stáří, vlastně pardon - historie, sahá až kamsi do 16. stol. V té době se ovšem pekla pouze jako dar šlechtě. Až daleko později, někdy ve století osmnáctém, se začala objevovat a především konzumovat i v běžných domácnostech. Symbolizuje děťátko zabalené do peřinky a také štěstí, úrodu a hojnost. Někdy v ní bývala zapečená mince a ten, kdo ji „našel“ a zároveň si nevylomil zub, měl před sebou rok plný bohatství.

Správná vánočka se má plést z devíti pramenů. Ve spodním patře jsou prameny čtyři a symbolizují zemi, vodu, slunce a vzduch. Prostřední patro má prameny tři – rozum, vůli a cit. A  prameny v horním patře představují lásku a vědění. 

Pro mě je vánočka stejně důležitá jako např. bramborový salát. Žádná kupovaná, pěkně domácí, ta od babičky.

Kdysi jsem v nějakém vánočním písmenkování psala, že se každé Vánoce chystám péct vánočku. A také jsem se dobrovolně přiznala, že si jí nakonec již několik let, vozíme od babičky. Letošní rok už se na tento velký úkol nechystám.  Konečně jsem pochopila, že nemá smysl klást si velké cíle, které pak nejsem schopná splnit. Mám štěstí, vánočku si opět dovezu od babičky. Za ty roky je to vlastně už taková tradice a ty já velmi nerada porušuji.

A navíc – babiččina vánočka, to je pestrá paleta smyslů. Nejenže krásně vypadá, ale i voní a především báječně chutná. Dát si babiččinu vánočku je gurmánský zážitek, něžné vánoční pohlazení.

Dřív se prý pekla jedna vánočka pro každého člena rodiny. Nám dnes stačí jedna pro celou rodinu, ale upřímně – téměř celou jí sním já sama. Takže chápu, že kdysi chtěl každý tu svojí.

Jak já se těším!  24. prosince ráno, kdy je venku ještě tma a rodina se teprve začíná líně probouzet do svátečního dne, si místo své obvyklé jogurtové snídaně, ukrojím voňavou babiččinu vánočku plnou ořechů a rozinek a potřu jí silnou vrstvou báječné babiččiny marmelády. Uvařím si hrnek kávy a s tím vším usednu k pohádkám.




Vánoce můžou začít. 

Tak ať jsou  sladké, radostné, šťastné a veselé.


Blanka
 ---------------------------------------------------------------------------------------------

PS: Recept nemám. Ale i kdybych ho měla věřím, že vy určitě máte ten svůj, zaručeně nejlepší – rodinný. Ten náš zatím opečovává naše babi.

PPS: Jenže ... Musím se jí naučit...  Až jednou budu babička ...
         Příští Vánoce jí možná zkusím. 
         Určitě!

         Vánoce bez vánočky?  Nepředstavitelné. 

sobota 1. prosince 2018

Mám ráda kouzlo prchavého momentu


Odjakživa miluji ty krátké, kraťoučké „miniokamžiky“, které ve mně vyvolávají pocit jakéhosi zvláštního potěšení, výjimečnosti, náhlé, nečekané radosti a souznění s kýmsi, či s čímsi. Pocity krátkého polechtání někde uvnitř mě, které mi říkají, že tohle je štěstí. Vánoční čas je takovými momentky doslova nabitý, ale prchavé momenty štěstí můžeme prožívat vlastně kdykoliv.


Ten moment, kdy na moji ruku usedne motýl …
Ten moment, kdy se letadlo odlepí od země, ano, přesně TEN okamžik … a je fuč.
Ten moment, kdy se na pobřeží zvedne vlna, vytvoří oblouk a rozlije se po pláži, aby mi smočila nohy … a je fuč.
Ten moment, kdy právě „přišel Ježíšek“…
Ten moment, kdy Štěpa vyhrkne: „Mami, to moře voní jako ty. Tys ho celý vovoněla.“
Ten moment, kdy vím, že jsem TO dokázala (to je jedno co – cokoliv, co jsem chtěla).
Ten moment, kdy se moje oči setkají s pohledem neznámého muže …
Ten moment, kdy ranní sluníčko líně vystrčí své první paprsky …
Ten moment, kdy můj muž vysloví „Sluší ti to“ …
Ten moment, kdy ke mně na pláži vztáhne ruku malinká copatá holčička a podá mi kamínek, který pro mě sebrala …
Ten moment, kdy se obejmu s přítelkyní, kterou jsem dlouhá léta neviděla …

…kdy obdarovaný rozbalí dárek, který si opravdu moc přál
kdy se nad Řípem objeví duha
…kdy zvednu telefon a slyším „Ahoj mami, jak se máš?“
kdy na jaře vykoukne první sněženka
…kdy nasaji vůni čerstvě uvařené kávy
…kdy v šuplíku narazím na starou fotografii z dětství, tu s maminkou a malým bráškou
…kdy radostí rozhodím ruce a můj muž ten okamžik zrovna zachytí na svůj mobil
…kdy se má touha promění ve skutečnost
…kdy …

Zdánlivě prchavé momenty, které si, nevím proč, pamatuji po celý život. Momenty, které zachycují kouzlo obyčejného lidského bytí. Momenty, kterých denně zažívám několik, které mě dokážou rozesmát, rozněžnit, rozplakat, překvapit, které dokážou vnést zmatek do mých emocí. Momenty, které mě fascinují a vyvolávají touhu
…chci, aby se opakovaly, aby byly nekonečné. Nejsou.

Vím, že Ježíšek přijde za rok zase,
vím, že v letadle budu sedět nejméně další dvě hodiny,
vím, že vzápětí přijde nespočet dalších vln,
vím, že mi Štěpa řekne několikrát za den „Mám tě rád, mami, víš?“
vím, že náš „motýlí“ keř je motýly obsypaný
a také moc dobře vím, že pohled mého muže pro mě znamená mnohem víc, než pohled neznámého cizince…
… jenže tyhle každodenní prchavé momenty jsou tak křehké. Mrknu a jsou fuč.

Prchavé momenty se neopakují, jsou tak krátké, kraťoučké - PRCHAVÉ.
Jsou jich desítky, stovky, tisíce. Stačím je sotva zachytit. Jejich „jepičí život“ se okamžitě stává součástí minulosti. Každý z nás je vnímá jinak a pro každého z nás mají jiný, osobní význam. Tyhle momenty mohou být malým zázrakem, a velkým dotykem štěstí.

Ten moment, kdy jsem naposledy objala svoji maminku … prchavý, krátký, neopakovatelný, nejvzácnější  - dotek štěstí i smutku zároveň.

----------------------------------------------------------------------------------------
PS: Přeji vám, ať je váš letošní adventní čas plný šťastných, krásných, křehkých a vzácných prchavých momentů, které kouzelný čas Vánoc nabízí.