Dobré ráno!

Předposlední prázdninový víkend, 6 hodin ráno, někde v dálce kokrhá kohout.

Vyhrabu se ze spacáku, uvařím kafe a vyjdu na terasu.

K hulákajícímu kohoutovi se přidává další, vzápětí se rozštěká pes, za plotem se prochází partička slepic, z koruny naší meruňky mi přeje dobré ráno jakýsi opeřenec (nepoznám který to je) a přes zahradu právě proběhla Máňa. Máňa je sousedovic kočka.

Mám ráda tahle rána u nás na chatě, s probouzením v paneláku se to nedá srovnat.

Sedím zachumlaná v dece po mamince (srpnová rána jsou už chladná) a užívám si výhled na protější „kopec“.

Pohled na památnou horu, na kterou kdysi vystoupal praotec Čech a párkrát už i já, miluji stejně, jako pohled na obzor, kde se střetává tyrkysové moře s blankytnou oblohou. Obojí mě fascinuje a nabíjí energií. Mám vlastně velké štěstí, z naší zahrady mám Říp jako na dlani.

„Posloucháte rádio Impuls, je právě 7 hodin.“

Přestalo pršet, ale sluníčko dnes jen velmi nesměle vykukuje.

Naše mini vesnička se pomalu probouzí k životu …tak dobré ráno a pěknou neděli.