Neumím
šít roušky. Vlastně, neumím šít vůbec nic. Vlastně, ono mě šití nikdy nešlo a
tím pádem mě to nikdy nebavilo a nebaví. Co mě ale baví, je občas si tak trošku
„zapísmenkovat“. Jen tak lehce, nezávazně si zalaškovat s písmenky, to mě
baví.
A
tak, když už se mě asi třetí kamarádka pod rouškou únavy a vyčerpání (s tou
rouškou je to doslovné) a na pokraji zhroucení zeptala, jak to teď,
v téhle koronavirové době dělám se Štěpánem s tím učením a následně jsem
na podobný dotaz narazila ještě v jedné ADHD skupině, napadlo mě si
zapísmenkovat právě na toto téma. Třeba to některým rodičům pomůže, nebo je
to alespoň v něčem inspiruje. Takže takhle je to u nás:
Na
prvním místě je PRAVIDELNOST a DŮSLEDNOST. To je alfou a omegou úspěchu a přes
to „vlak nejede“.
Vyčlenili
jsme si pravidelný čas, kdy usedáme k učení, u nás je to 9 hod. dopoledne.
Končíme většinou kolem jedenácté. Zařazujeme pochopitelně přestávky, protože
sedět dvě hodiny v kuse u učení nevydrží nikdo, natož můj negativistický ADHaD
s opozičním vzdorem. Štěpán si sám vyrobil "domácí" rozvrh
hodin, kterého se držíme. On má pocit, že si sám určil, co a kdy se bude učit a
mě je jedno, jestli začne matikou nebo vlastivědou. Podmínkou bylo prostřídat
všecky předměty s tím, že dva předměty denně stačí. Trvala jsem pouze na tom,
že vždy bude matematika nebo ČJ. Takže jeden den má např. Mat. a VL., druhý den
ČJ a PŘ, třetí den zase Mat. a AJ. Zkrátka ČJ a matika jsou základ a ostatní
předměty přidáváme na střídačku. K
tomu jsme zařadili program ČT - UčíTelka. Na tom také trvám. Nejen proto, že ČJ
pro 5. ročník tam učí moje kolegyně, ale hlavně proto, že mě tenhle narychlo
spíchnutý projekt nadchl. Myslím, že se vážně povedl. Vyberu samozřejmě čas,
kdy se vyučuje jeho, tedy 5. ročník. Přestávky mezi prací zařazuji podle toho,
jak je unavený, cca 15 - 20 min, ale pak opět zasedne a jedeme dál.
Neustoupím,
nikdy! Ze zkušenosti už vím, že jakmile jednou polevím, bude to zkoušet příště
zase a čekat, že mě opět „zlomí“. Výlevy typu: „Jak to, že dneska nemůžu, když
včera to šlo a nevadilo ti to,“ si ráda odpustím.
Je
také velká spousta možností, jak využít k vysvětlování a procvičování internet.
Když není Štěpán sto pochopit, co mu vysvětluji já, využiji YouTube. Na ten
nedám dopustit. Na procvičování je možné využít třeba profláknutý Školákov, nebo Déčko , Umíme matematiku, Umíme česky, apod. Využívám také
spoustu knížek, které doma máme, na AJ a VL třeba i ALBI tužku, nebo hry jako
je TicTak BUM, KrisKros (na ČJ). Ráda mám také výukové Puzzle
s násobilkou, mapou ČR apod. Podobných vzdělávacích her je opravdu velké
množství. Určitě něco vymyslíte, protože své dítě znáte nejlépe vy a vy víte,
co ho zaujme. Zkoušejte.
Odpoledne,
v rámci pracovního vyučování, pokud nám počasí přeje, trávíme na zahradě.
Štěpán je rozený kutil Tim, takže pořád něco vrtá, zatlouká, natírá, montuje
apod.
Jasně,
že to u nás není pořád idylické. Tomu by snad nikdo nevěřil, vlastně ani já ne.
Hlavně ze začátku byl Štěpán naštvaný, prskal, odmlouval, vrčel, nechtělo se
mu, byl vážně na zabití. Vysvětlila jsem mu, že tahle situace nejsou prázdniny,
že je to opatření, abychom se udrželi všichni zdraví a že má pouze dvě
možnosti:
1)
Buď bude hnusný, nepříjemný a protivný, budeme se hádat a oba se na sebe
navzájem zlobit a pak tedy budeme mít každý ten společný den zkažený. Navíc se
vztekáním mu to zabere mnohem víc času
2)
Nebo se uklidní, v klidu vypracuje co má, zabere mu to o mnoho méně času a
budeme všichni v klidu. Odpoledne si můžeme zajít na zahradu, nebo hrát
hry, může na počítač a vůbec si může dělat co je mu příjemné
"Rozžvejkal"
si to a co myslíte, že si vybral?
Pracuji
jako asistent pedagoga, takže si velmi dobře uvědomuji, že mám teď určitou
výhodu a mohu s ním být doma. To spousta z vás nemá. Nicméně čas, který si na vaší
domácí výuku vyčleníte, může být i odpoledne. Prostě si to přizpůsobte tak, jak
vám to vyhovuje. Nedá se nic dělat, zvládnout to musíme.
Hlavně
se nestresujte, pokud nezvládnete vypracovat všecka zadání, určitě se nic
nestane. Jde spíše o to, aby děti procvičovaly a to co už umí, upevňovaly. Pokud
paní učitelka uvidí, že se snažíte a neflákáte to úplně, pak jistě nějaké
nedokonalosti a neúplnosti pochopí a odpustí. Mějte na paměti, že tahle situace
je těžká pro nás všecky. Po dětech se chce, aby se učily, po nás, abychom to
s nimi zvládly a po učitelkách, aby to zvládly s námi se všemi.
Důležité ale je tuhle situaci ustát. Využijte toho, že máte (někteří) víc času
pro své děti a snažte se ho využít co možná nejplnohodnotněji. Povídejte si,
čtěte pohádky, nebo třeba pečte společně perníčky na Velikonoce - no vidíte,
hned máte pracovní vyučování.
Přeji
vám všem hodně pohody, pevné nervy a především HODNĚ PEVNÉ ZDRAVÍ.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PS: Zapomněla jsem zmínit vyučování online. To je velká výhoda, tam to mají rodiče téměř bez práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat