Když Eva zjistila, že i letos odlétáme na dovolenou, zcela upřímně zajásala:
"No,bezva, to si zase počtu, to zase budou story".
Já
opravdu vůbec netuším čím to je, ale je fakt, že většina našich nečekaných a
často i nechtěných zážitků nás potká právě na dovolené. Ty letošní začaly již
dlouho před odletem, a to s příchodem pandemie. Je zbytečné popisovat, jak
to nejen v naší zemi vypadalo, tu dobu máme všichni v čerstvé paměti.
Jelikož byla situace taková, jaká byla, usoudily jsme, že nejlepší bude,
dovolenou zrušit. V cestovní kanceláři byli ale jiného názoru a rozhodně si
nemysleli, že je to až tak dobrý nápad. A aby nás o tom přesvědčili,
vyšroubovali storno poplatek do závratných výšin. Takhle bohatí opravdu nejsme
a tak jsme byli nuceni svůj báječný nápad přehodnotit. Mé sympatie k CK
ochladly. Nastala doba ledová.
S napětím jsme sledovali zprávy, abychom se dozvěděli, kdy se kde otevřou či naopak zavřou jaké hranice, zda mají letecké společnosti dostatek letadel, pilotů a peněz, aby nás bezpečně přepravily tam i zpět, jaké podmínky platí pro vstup do dané destinace a také jaká mají opatření, kolik náklaďáků mrtvol denně nasypou do hromadných hrobů, zda mají obchody stále zásobeny potravinami, nebo už to místní stihli vyrabovat, jestli turisty v případě nákazy nechají pojít někde ve sklepení, či umírají důstojně na pláži pětihvězdičkového hotelu, obklopeni fešným zdravotním personálem ve skafandrech a podobné praktické informace. Pod rouškou noci se mojí noční můrou stal můj vlastní obličej, opálený rouškovým motivem.
Když už bylo téměř jasné, že odletíme, nastala doba žhavá. V hlavě se mi honilo asi milion otázek na téma, co bude když… a chtěla jsem na ně odpovědi. Žhavila jsem proto dráty ať už telefonické či emailové. I v tomto případě měli v CK jiný názor. Buď nevěděli, nebo mi pro jistotu neodpověděli vůbec. Tuším, že asi tak po dvacátém telefonátu a třicátém emailu jsem se naopak já stala noční můrou všech zaměstnanců cool centra CK.
Pár týdnů před odletem vypadala situace nadějně a my jsme se začali dokonce těšit.
Šest
dní před odletem jsem urgovala pokyny k odletu. Když už jsem si je
vydupala, bylo nutné vyplnit dotazník, na jehož základě nám měly být vystaveny
QR kódy, bez kterých nás prý na území Řecka nepustí. Vyplňování nefungovalo. Volala
jsem do CK (pokořením magické stovky jsem přestala telefonáty počítat).
Nevěděli. Zjistí a zavolají zpět. Tak prý nemám dotazník přepínat do češtiny.
Je nezbytné vyplnit ho v původním znění (bez titulků). Cca. po hodině jsem s neskrývanou
pýchou odeslala poslední vyplněný dotazník v anglické verzi.
Dva dny před odletem přišly na email očekávané kódy. Pro mě a pro Štěpu. Manžel nedostal. Volala jsem do CK. Nevěděli. Není to jejich věc, jedná se o záležitost Řecka. Ale zjistí a zavolají zpět. (V tento okamžik už jsem se zase přestávala těšit.) Tak prý nevadí, že mám jen dva kódy, mám být ráda, že přišly alespoň dva. Nebyla jsem ráda.
Den před odletem ze zoufalství píšu email do Řecka, jaký že to máme problém.
Patnáct
hodin před odletem jsem se vypravila do pobočky CK. „Co s tím jako máme
dělat?“ ptala jsem se paní za přepážkou. Nevěděla. A nezjistila.
Asi
po čtvrt hodině marného přemýšlení co s tím, se ozval Štěpán:
„Mami,
kontrolovala jsi SPAM?“
„No
jistě, nejsem přeci pitomá.“
„OK,“
vzal Štěpán moji odpověď na vědomí a dál se věnoval své nové knížce, kterou
jsme mu původně koupili, aby neprudil na pláži, kdyby tam náhodou nebyly české
děti. Za dalších patnáct minut se, jen tak mimochodem, ozval znovu.
„Hele,
mami, kontrolovala jsi taky HROMADNÝ?“
„Ne!
Tam chodí jen reklamy na LIDL, tam nekoukám,“ odsekla jsem, už malinko podrážděná
a znechucená z té neřešitelné situace. Jen tak pro jistotu, snad abych ho
přesvědčila, že HROMADNÝ jsou fakt na nic, jsem vytáhla z kabelky mobil …
…“Vážení cestující, vítejte na palubě letadla Boing 737, společnosti Smartwings. Připoutejte se, prosím. Po celou dobu letu jste povinni chránit svá ústa i nos rouškou, (protože) náš let je nekuřácký.“
Naše poklidná dovolená právě začíná. Teď už se nemůže nic stát, takže:
"Hurá do Řecka!"
To be
continued
PS:
Odpověď z Řecka mi přišla, až když jsem už týden ležela na řecké pláži.
Žádné komentáře:
Okomentovat